Zasklení oken a dveří

V současné době je zasklení oken a dveří prováděno izolačními dvojskly, trojskly a nově také čtyřskly. Vyjímečně, hlavně ale při použití v interieru může být použito jednoduché sklo. Díky použití dvojitého a trojitého zasklení výrazně zvýšíte tepelnou izolaci, ochranu před sluncem, redukci zvuku a také omezíte nutnost časté údržby oken.

Rozdělení typů používaného zasklení

Níže se budeme blíže věnovat problematice a použití jednotlivých typů zasklení oken a dveří, v závislosti na požadavcích konkrétní konstrukce.

Jednoduchá skla 

Jednoduché zasklení se realizuje hlavně při osazování oken a dveří v interieru. Jedná se o dělící příčky a interierové dveře. Jednoduché zasklení se také používá u některých typů protipožárních konstrukcí.

Tloušťky jednotlivých skel jsou určovány dle požadavků konstrukce od 4 milimetrů (dále jen mm). Lze samozřejmě použít typ skla, které bude nejlépe vyhovovat požadavkům dané konstrukce.

Okna a dveře zaklená jednoduchým sklem mají součinitel prostupu tepla Uw od 4-6 W/m2K, což je hodnota zcela nedostačující pro použití v exterieru.

Izolační dvojskla

V současnosti stále nejpoužívanějším druhem zasklení jsou izolační dvojskla. Konstrukce je tvořena dvěma tabulemi skla spojenými přes distanční rámeček. Laicky řečeno se jedná o dvě stejně velké tabule skla slepené k sobě přes distanční rámeček. Tato konstrukce je hermeticky uzavřená a uvnitř sestavy je napuštěn inertní plyn, nejčastěji argon. Dříve se plnění inertním plynem provádělo přes malé otvory v distančním rámečku, které byly následně zaslepeny. V současnosti probíhá lepení dvojskla přímo v komoře, zaplněné tímto plynem. Tímto je dosaženo snížení pravděpodobnosti úniku inertního plynu z meziskeního prostoru.

Základním provedením izolačního dvojskla je typ 4-16-4, tedy dvě tabule 4 mm izolačního skla, spojené 16-ti milimetrovým distančním rámečkem.

Izolační trojskla

Stále častěji jsou i u levnějších systémů oken a dveří používána izolační trojskla. Díky jejich zvyšujícímu se objemu výroby jsou cenově dostupnější. Lze je tedy bez problémů použít i do základních levnějších pětikomorových systémů oken a tím výrazně zlepšit jejich tepelně izolační vlastnosti. Téměř u všech těchto oken lze již osadit izolační trojskla se součinitelem prostupu tepla Ug=0,7 W/m2K a také Ug=0,6 W/m2K. Izolační trojskla používaná v oknech a dveřích v nízkoenergetickém, nebo pasivním standardu mají téměř vždy koeficient Ug=0,5 W/m2K.